(^)(*_*)(^)

Statistiky pro rok 2010 #1

Asi poslední tři roky řeším problém, když už bych měl na konci roku vypotit nějakou statistiku co mě na hudební scéně mezi silvestrovskými ožíračkami zaujalo, marně tápu, která kapela zrovna v daném období vydala desku (pokud to teda kucí nenákřápali 200m od mého baráku nebo tak). To mě tedy vede k zavedení tohoto "seriálu", kde bych se pokusil rekapitulovat novinky, které mi letos projdou rukama a zaslouží si více než jeden poslech. Taky doufám, že tohle téma pro mě bude natolik zajímavé, že se na to po týdnu nevykašlu, jak se mi to daří už asi dva roky.

XIU XIU - Dear God, I Hate Myself

Xiu xiu pro mě byli vždycky základem indie 8-bitové elektroniky, kterou dělal dost zvláštní maník někde doma na počítači a myslím, že svůj podivný projev dotáhl do dokonalosti na albu Fabulous Muscles. Historie se ale pro mě mění hned na začátku tohoto roku. Tato deska totiž ukazuje, jak by se mělo dělat to, na co už si tu delší dobu někdo hraje. Promakané trashové aranže, španělka a Jamie Stewart. Tady už nejde o nějaký blbý gameboy. Svět, který zde navštívíte, je hodně zvláštní, ale když to zkusíte nebudete chtít jinak. Věřím, že takováto deska může spoustu lidí pěkně naštvat, ale pro mě je to jasných 9 z 10.

Lali Puna - Our Inventions

Ještě delší dobu se budeme držet u "elektroniky", ale nedá se nic dělat rok 2010 už pro mě takto začal a kdo ví co ještě přinese. Our Inventions je deska, která se nese v hodně poklidné náladě. Narozdíl od ostatních alb co jsem od nich slyšel se zde zpívá anglicky, čímž se kapela připravila o jistou jazykovou vyjímečnost, která mne dost brala u alba Tridecoder. Chvíli jsem si myslel, že slyším úplně jinou kapelu, ale chce to prostě jen více času a myslím, že každý zjistí, že právě v tomhle klidu má Lali Puna svou sílu. Mě stačilo, když jsem v horečkách zabloudil v areálu Olomoucké nemocnice, jakmile už totiž zjistíte, že žádná cesta nikam nevede, tak se díra v plotě jeví jako nejlepší řešení a takhle nějak je to i s touhle deskou. I přesto však šla Lali Puna z přehrávače mnohem dřív než jiné kapely, o kterých se ještě zmíním. A když už jsem si tak hezky naběhl bodovým hodnocením zatím dám 6 z 10.

Legenda pokračuje :D

Tata Bojs + Ahn Trio (Reduta, Olomouc)

Tata Bojs na svém ''mini'' turné věnovanému novému albu Smetana zavítali také do sálu Moravské filharmonie v Olomouci. Na nové desce můžeme slyšet asi nejlepší skladby této kapely předělané do akustické podoby, dalo by se tedy říct, že jde o takovou bestoffku se symfonickým orchestrem:), o který se zde postaraly holky z korejského Ahn Tria.
I když si tu všichni přišli užít klidového komorního koncertu, kluci hned po prvních pár písních ukázali, že ani akustické nástroje jim nebrání rozjet pořádnou show, jak jsme na to u Tata Bojs zvyklí. Na koncertě zazněly všechny předělané skladby z nového alba plus bonusy jako třeba skladby Divnosti a Pan Tečka, které si mohli v akustické předělávce vychutnat jen návštěvníci tohoto turné.
Velmi mile jsem byl potěšen také atmosférou, kterou zde vytvořilo olomoucké publikum. Tak vlídné přijetí jako na tomto koncertě jsem snad ještě nezažil. Myslím, že i kapela byla dost překvapená a odměnila nás na konci hned čtyřmi přídavky.
Ti, kteří by od Tata Bojs čekali na této desce nějaký převrat si budou muset ještě nějakou chvíli počkat, neboť Smetana je jen zajímavě udělaný výběr, kde se kloubí typické ''tatáčovské''prvky s prvky klasické hudby v podání Ahn Tria. Myslím tedy, že na poličce fandy této kapely je Smetana naprostou nutností. Pro příležitostného posluchače to buď může být nudná záležitost, oproti ostatním deskám, nebo právě důvod proč začít Tata Bojs poslouchat. Havní je, že naživo si tuhle desku umí kluci (a holky) obhájit na 100%.

Fotogalerie

Calexico - Carried To Dust (2008)

Calexico je indie rocková hudební skupina založená v Tusconu (Arizona). Dva zakládající členové Joey Burns a John Convertino se poprvé setklali v Los Angeles, kde spolu hráli v kapele Giant Sand. Hudba Calexico je inspirována vlivy Mexické a tradiční Jihoamerické hudby, často také bývá označována jako alt-country a indie rock. Své jméno kapela dostala podle pohraničního města Calexico v Kalifornii.

To co mě v poslední době dost potěšilo je nový počin této kapely deska Carried To Dust. Po předchozím albu Garden Ruin už by si člověk řekl, že to snad ani lepší být nemůže, ale hned po prvním poslechu je jasné, že tahle deska je zase o kus dál. Ono se vlastně skoro nic nezměnilo, pořád jsou to Calexico se svým tradičním zvukem, stejně mi to ale příjde jako slyšet tuhle kapelu poprvé v životě. Snad každá skladba na téhle desce se zdá jako hitovka, ať uz jde o rychlé věci jako Victor Jara's Hands, Writer's Minor Holiday tak klidové skladby Two Silver Trees, House Of Valparaiso nebo třeba takový Caposselovský úlet Inspiracion. Člověk přesně ví co od Calexica čekat, ale stejně je snad každou skladbou překvapený. Takže žádné nudné pokračování, ale zase dost kvalitní alt country, které vás odnese někam daleko do Mexika :). Docela mi při poslechu téhle desky běhá mráz po zádech. Mám z ní opravdu radost!!

http://www.casadecalexico.com/index.php

http://www.last.fm/music/Calexico/Carried+To+Dust

Film School-Hideout (2007)

Ještě bych se přeci jen ohlédl za uplynulým rokem a to formou krátkého reportu z poslechu téhle desky.

Abych řekl pravdu tak právě Hideout mi ze všech těch loňskejch desek vydržel hrát v hlavě co nejdýl. I když se mi na první poslech zdálo že, předchozí alba (hlavně pak s/t) byly o dost syrovější a tohle oproti nim znělo jako krok blíž k nudné melancholii tak stačilo pár poslechů, abych pochopil a vyvedl se z omylu. Na téhle desce můžeme slyšet náznaky ze starých alb tentokrát však dotažené do naprosté dokonalosti. Tím mám na mysli depresivní schoegazing a melancholický zpěv. Obě věci přitom servírované v kabátku tradiční "hitovky". Každý refrén si prostě budete zpívat, ať je jakkoliv zabalený do kytarových stěn. Stačí si poslechnout věci jako Sick Hipster Nursed By Suicide Girl, Lectric a nebo fakt melancholickou punkovku What i meant to say a víme na čem jsme.
Takže zase jeden jednoduchej návod jak mít nějakou dobu co poslouchat.

Rolling year charts

Rok od roku každý upouští od vypracovávání svých "statistik" za uplynulé období, což mě samotného ještě stále neomrzelo a je tak dost pravděpodobné, že tu s tím vším ještě pár let otravovat budu :))).

Top 10-kapely:

1	Skinny Puppy	1,345
2	Fantastic Plastic Machine	579
3	Microfilm	573
4	Film School	509
5	The Gothic Archies	495
6	Boards of Canada	433
7	Sonic Youth	328
8	Belle and Sebastian	296
9	65daysofstatic	283
10	Aphex Twin	271

Top 10-desky:

1	Film School – Film School	304
2	Melt-Banana – Bambi's Dilemma	270
3	Fantastic Plastic Machine – The Fantastic Plastic Machine	256
4	Microfilm – A Journey to the 75th	240
5	Micro Audio Waves – No Waves	234
6	Skinny Puppy – Remission	196
7	Vinicio Capossela – Ovunque Proteggi	193
8	Red Sparowes – At The Soundless Dawn	163
9	Telefon Tel Aviv – Fahrenheit Fair Enough	151
10	She Wants Revenge – She Wants Revenge	145

Top 10-songy:

1	The Gothic Archies – The Abandoned Castle of My Soul	Add this track to your playlist	84
2	Vas Szuszanne – 01	Add this track to your playlist	68
3	our space in time – run red runner run	Add this track to your playlist	61
4	Sporto – Blank And Blanket	Add this track to your playlist	60
5	Film School – 11:11	Add this track to your playlist	58
6	our space in time – the future has been sold	Add this track to your playlist	53
7	Vas Szuszanne – 02	Add this track to your playlist	52
8	our space in time – aviation award	Add this track to your playlist	51
9	Red Sparowes – Alone and Unaware, the Landscape Was Transformed in Front of Our Eyes	Add this track to your playlist	49
10	Woodhome – Trees in the winter	Add this track to your playlist	48